Buddhismus
Otci Siddhárthy (Buddhovo původní jméno), místnímu rodovému náčelníkovi, při narození syna řekli, že Siddhártha se stane mocným vládcem. Také však otce varovali, že uvidí-li mladý Siddhártha někdy starobu, nemoc, smrt nebo asketický život, sám se stane asketou. Král chtěl, aby se ze syna stal velký vládce, a chránil Siddhárthu před světem. Nakonec však mladý muž všechny tyto formy utrpení spatřil a jak předpovědělo proroctví, dobrovolně se zřekl světa a hledal lék na utrpení.
Po letech hledání přišel Siddhártha konečně ke stromu osvícení, pod nímž meditoval, dokud se nestal buddhou (osvíceným). Právě tam poznal "čtyři vznešené pravdy":
1. Celý život je naplněn utrpením.
2. Utrpení je způsobeno touhou či žádostí, která vede ke znovuzrození a k dalšímu utrpení.
3. Lékem na utrpení je uhasit všechnu touhu.
4. Aby člověk uhasil touhu, musí se vydat na osmidílnou stezku: správné názory, správná řeč, správné chování, správné usilování, správné vědomí a správné rozjímání.
Následuje-li člověk osmidílnou stezku, může dosáhnout nirvány. Nirvána (uhasit) znamená ukončení touhy a konec bolestivého koloběhu znovuzrození. Popsat nirvánu není možné. Není to místo, ale paradox. Nejlépe se o ní dá přemítat, odpovídáme-li na otázku: Kde je plamen, když zhasne?
Aby člověk dosáhl nirvány, musí hledat skutečnost a spásu a plnit mravní požadavky, které zakazují zabíjení (lidí nebo zvířat), krádež, klevety, lež, pití alkoholu a sexuální nezdrženlivost. Mniši zůstávají v celibátu a mají málo majetku.
Od Buddhovy smrti se vytvořilo mnoho směrů buddhismu. Dva hlavní jsou mahájána (velký vůz), představující severní buddhismus, a hínajána (malý vůz), představující jižní buddhismus. Mahájána si vytvořila propracovanější teologii, která obsahuje vlastní svatá písma, složitou metafyziku a rituály. Podle jejich víry je Buddha spasitelem, ale existuje také mnoho jiných bohů. Hínajána zůstává blíže k Buddhovu původnímu učení. Učení malého vozu obvykle dodržují mniši, kteří považují moudrost za hlavni ctnost a Buddhu za světce, nikoli za boha. V jejich víře není žádná metafyzika a jen velmi málo rituálů.
Zdroj: G. Kenneth West - Dobrodružství psychického vývoje - Kapitoly z vývojové psychologie, nakladatelství Portál
Komentáře
S pozdravem R. Virt
PS: Pokud se chcete o buddhismu neco dozvedet, doporucuji Vam webovou stranku www.diamantova-cesta.cz
Více informací o Diamantové cestě v Česku najdete zde: http://www.diamantova-cesta.cz
Hodně štěstí,
Vladimír Pleva
mysl znovu nerozkmitává,když ta zůstane při setkání s touto situací klidná a čistá,pak můžeme ve svém studiu-učení se,postupit k další situaci-emoci.A dokud nepochopíme,tak se nám opakují v podstatě tytéž situace. Jednoduše si myslím,že to co my zde nazýváme život, je ve skutečnosti školou-výukou pro naše nehmotné bytí.Školou se stoprocentně spravedlivým hodnocením,kde není možno ošálit vyučujícího a získat postup do dalšího ročníku bez toho,že jsme látku skutečně pochopili. Proto,ten kdo má zájem o postup,tomu přináší život-vesmír nové a nové úkoly a kdo zájem nemá,ten se potýká se stále stejným problémem
třeba celý život.Já,dokud jsem tuto vesmírnou školu nepochopil,zažíval jsem mnoho zbytečných stresů a utrpení.Jako byste se zlobil na paní učitelku,že Vám dává domácí úkol a současně jste chtěl mít znalosti,které ten úkol obsahuje. Je mě líto lidí,kteří se tak,jako já zbytečně trápí,neboť jim společnost nepomáhá pochopit příčinu a podstatu jejich utrpení,neboť ti co jsou tzv. u moci touží lidi ovládat
ku svému prospěchu a ne jim pomoci. A tak dál pečují o malé sebevědomí a sebepoznání lidí,aby je pak jako vůdci mohli tzv. zachraňovat,ovládat a různou formou jim vnucovat své-hlavně pro ně výhodné názory.
Máte-li nějaký nápad jak pomoci,přispět,poradit, tak mě prosím odepište.
Přeji krásné dny příští, s úctou František Kupka
Nirvána není "uhašení" v tom smyslu jak je tu prezentováno. Přirovnává se spíš ke sfouknutí prachu nevědomosti ze zrcadla mysli, než k nějakému umrtvení nebo letargii!
Bývá to popisováno tak, že nejvyšší pravda je rozpoznána jako nejvyšší blaženost!
...také termíny jako "propracovanější teologie mahájány" nebo "spasitel Buddha a jiní bohové" ukazují, že autor článku disponuje možná solidními základy křesťanské věrouky ale o buddhismu toho moc neví.
Pro ty, kteří by měli zájem- knihy Oleho Nydahla- Jak se věci mají, 108 otázek a odpovědí a Moje cesta k lamům můžu vřele doporučit!
dovolte... "G". Nádherný film plný poselství. Hraje v něm Eddie Murphy. Chodí bos podél dálnic v Americe. Spí na podlaze. Vaří bylinkové čaje. Koupe se s přítelem,který má velkou obchodní zodpovědnost, v moři. Využívá televizi k oslovení něčeho, co má být osloveno.
dovolte jenom pár poznámek.
Víše zmiňovaná kniha, ze které článek pochází, patří k té širší nabídce knižních titulů o buddhismu, jejichž autoři nikdy buddhismus nepraktukovali nebo se jím hlouběji nezabívali. To znamená, že pouze něco opsali z knih, které před nimi opsali jiní atd. Když se podíváte na autory vůbec prvních knih o buddhismu v Evropě, ze které všichni nebuddhisté píšící o buddhismu "opisují", kupodivu zjistíte,že se jedná o křestanské misionáře, kteří se někdy v Indii setkali s učením Buddhy a snažili se o něm něco napsat. Protože však křestané mají tolik rádi utrpení, opsali z buddhistických textů pouze první stránku o tom, že existuje utrpení. Už zapomněli otočit na druhou stranu, kde by se dočetli o pomíjivosti a neexistenci všech podmíněných jevů (tedy i utrpení) a už vůbec nestudovali třetí stranu pojednávající buddhovské podstatě všech bytostí - radosti, laskavosti a nezničitelnosti osvícené mysli (to je asi něco jiného než vyvanutí...)
"Odborné" knihy o buddhismu napsané podobným stylem jako je tato jsou legrační stejně jako zedník z Ukrajiny píšící o kulinářském umění Číny...Prostě legrační od začátku do konce. Problém je ale v tom, že i takové knihy vycházejí a lidé je berou jako autoritu na to či ono téma.
Krátce k samotnému článku:
osvícení neznamená vyvanutí ale očištění od ztuhlých představ nějakého nezávisle existujícího "Já" a rozvinutí nadčasových kvalit mysli jako je radost, soucit a neohroženost, které nemají žádnou jinou podmínku než mysl samotnou.
příčinou utrpení není touha, ale nevědomost - představa, že naše "já" je odděleno od "ty" a ostatních
v mahájánovém buddhismu nikdo nečeká na spasitele. Jak by také mohli, když buddhismus popírá samotnou existenci nějakého absolutního boha.
V článku zmíněná božstva nejsou ničím jiným, než formami ze světla a energie (ukazující na prázdnotu všech podmíněných jevů a různé kvality osvícené mysli: soucit, radost,atd), které se používají v meditaci. Je to pouze metoda, jak trénovat mysl, aby vnímala svět skutečným způsobem. Nejsou tedy něčím samoúčelným jako bohové v náboženstvích víry.
Přeji hezky den a štastnou ruku při výběru duchovní literatury.
jára Pešta
- Odpovědět
Pošli odkaz