Reklama

Andělé

Pytin (So, 19. 4. 2008 - 14:04)

Na anděla strážného také věřím a nedám na něj dopustit. Už mnohokrát mi pomohl, jednou mi dokonce zachránil život.
Žil jsem s manželkou na vesnici a mnoho let jsme měli neshody, které se stupňovaly. Rozvod nepřicházel v úvahu, byly tu dvě děti, které potřebovaly tátu...Když dospěly, zase zestárli rodiče, kteří taky potřebovali pomoc, no a pak zase vnoučata... Jednou, když jsme se zase s manželkou pohádali a já jsem ještě k tomu měl vypitý nějaký alkohol (asi dvě piva), tak nevím, co mě to napadlo, ale rozhodl jsem se rozhodl skončit se životem. Šel jsem do dřevníku, kde nalevo za dveřmi celá léta (od mé vojny) visela na skobě padáková šňůra, na té jsem se chtěl oběsit. Skoba však byla prázdná, žádná šňůra tam nevisela a nebyla ani nikde v okolí!!! Bylo to v zimě, tak jsem trochu jsem zchladl a šel domů. Ráno jsem šel do dřevníku pro dříví a na skobě ta padáková šňůra visela, jako vždycky.... Vím, že můj anděl strážný se postaral, abych ji nenašel.
O dalších "drobnostech", které někdo považuje za náhodu, jako např. vrácení se pro kapesník a zjištění, že jsem nezastavil plyn, není třeba vůbec mluvit. Určitě to znáte, viďte?

Žanda (So, 19. 4. 2008 - 14:04)

Ahojky, Vaše příběhy mi ani nepřipadají zvláštní, protože moje starší dcera si takhle zjednodušuje život běžně. Tak třeba minulý týden jsme si chtěli dát pizzu. Bylo horko, a tahat děti dovnitř do restaurace, kde je málo místa a schody (mladší dcera je vozíčkářka), se mi nechtělo. Zahrádka byla beznadějně obsazená. "Klid, mami, já to zařídím." Veronika poprosila svoje andílky, a než jsme došli blíž, vynesli z restaurace na zahrádku ještě jeden stůl a dvě židle. Přesně pro nás, protože Šárka má vozík...
Když mi v únoru umřel tatínek, zjistila jsem, že můj šatník postrádá černou. Zařizování kolem pohřbu atd. zabralo tolik času, že mi na nákup smutečních šatů zbyly jen dvě hodiny. A nevěřili byste, jak je to těžké. Tak ještě černé plesové, zdobené flitry a štrasy od tří tisíc výš, ale nic důstojného nebylo k mání. Už bylo třeba jít domů, Šára potřebovala své léky a všechny jsme byly úplně zničené: "Klid mami, já to zařídím!" Před námi byl ještě jeden obchod, ale když ani tam nic neměli. Viděla jsem na Veronice, že ji to úplně rozhodilo. Byla si naprosto jistá, že její andílci to zařídí. Šli jsme domů a Veronika byla zlomená. Po ztrátě milovaného dědečka, který jí suploval tátu, přišla ještě o další jistotu! Vtom jsem si všimla, že v obchůdku, kde v létě prodávají trička, mají vystavené společenské šaty (plesová sezóna!). Obchod je tak malý, že se tam ani nevešel Šárčin vozík. "Co potřebujete?" zeptala se prodavačka naštvaně (Ony nemají rády, když se jim do obchodu cpou lidi na vozíku a já už jsem nevěřila, že se smuteční šaty vůbec dají koupit!)"Potřebuju šaty na pohřeb!" Když dáma viděla vážný zájem pookřála a její odpověď mi zněla jako pohádka:" Máme jen tyhle, ve velikostech 42 a 44, měly by vám být." A tak jsem sehnala krásné důstojné pohřební šaty za sedm stovek a Veronika zpět důvěru ve svoje andílky, kteří ji neopouští, když je potřebuje. (Doufám jen, že známky ze zkoušení a písemek jsou skutěčně její zásluha!)

Andelka (So, 19. 4. 2008 - 14:04)

kdykoliv mam nejaky problem, volam na pomoc andely. Oni tu jsou, da se s nimi bavit, i pracovat. To jen nekteri lide je nevnimaji,mozna proto ze nechteji....a andele jsou tak radi, ze vubec o nich vime....Jen si je zkuste zavolat, budte chvili sami, a zjistujte, jake mate pocity...poznate, ze se vas dotknul samotny andel, ktery vas chrani a ve dne v noci...

Cestovatelka (Pá, 18. 4. 2008 - 17:04)

Také já používám pomoc andělů. Žádám anděly stále dál a dál a díky bohu mi pomáhají. Dokonce i v kuriózních případech. O minulém víkendu jsem měla technický problém se svým notebookem. Problém, který už se objevil v minulosti a pokaždé to trvalo zhruba 4 dny, než pominul. tentokrát něco moc spěchalo a proto jsem se rozhodla požádat o pomoc anděly. ( V běžném životě většinou nežádám anděly adresně, ale obracím se na ně jako na skupinu, a nebo na svého anděla strážného. Výjimkou bylo období měsíční cesty do Asie, kde hlavní dvě témata byla zdraví a bezpečnost cestování, a to jsem se obracela přímo na archanděla Rafaela, který má toto takříkajíc na starosti.) Musela jsem od počítače na čtyři hodiny odejít a v tom mezidobí jsem intenzivně prosila archanděla Michaela o pomoc. Když jsem se vrátila, počítač fungoval. Nechci se rozepisovat o dalších zážitcích s anděly, i když zkušenost jiných nás může často inspirovat k věcem, o kterých bychom předtím ani náhodou nepřemýšleli a v duchu bychom je škrtli červeně a ještě přes ně napsali BLBOST!

Rozdělení anděl (Pá, 18. 4. 2008 - 17:04)

Archanděl Ariel
Jeho jméno znamená

Návštěvník (Ne, 18. 11. 2007 - 00:11)

Jo,mám v oblibě Pavla Anděla,jenže jeho vysílání nikdy nestihnu,tak aspoň Velkou noční hudbu a Malou ranní,je rozkošnej,jak tam v mezistupech ospale mžourá.

Granvin (So, 17. 11. 2007 - 22:11)

Ve chvílích, kdy je mi nejhůř a když zavolám o pomoc cítím, že ke mě někdo přichází - mě podpořit a po chvilce už není kvůli čemu se trápit. A když je to opravdu potřeba, tak nepřichází jeden, ale hned několik andělů. Je dobré vědět, že kdykoli potřebuji, tak je tu někdo, kdo mi přijde na pomoc:)

Anet
Okultismus není sám o sobě špatný, špatným ho dělají jen lidé, kteří ho provozují. Církev (i jiní lidé) okultismus odsuzují jako dílo ďábla, protože se v něm skýtá hodně nebezpečí - jak se někdo začne okultismem zabývat a není na to "připraven", tak ho to jednoduše smete. Dle mého názoru je dobré držet se pravidla, že nejdříve musí člověk ovládnout síly v sobě samém a teprve potom může začít ovládat síly kolem něj.
Jak poznáš správného snděla? Jedoduše se ho zeptej ve jménu otce, syna i ducha svatého jestli je od Boha. Říká se, že ďábel na podobnou otázku nedokáže třikrát zalhat. Dobré je také odříkávání nějaké silné modlitby (mantry) jako třeba otčenáš, či "Ježíši Kriste, synu Boží smiluj se nademnou". Ďábel jednoduše nemůže stát v cestě, pokud voláš Boha.

Beruška (Út, 6. 11. 2007 - 11:11)

Mery,držím palce,představuj si,jak máš doma krásné a zdravé miminko,jak leží v postýlce,jak ho kojíš,pěkně všechny podrobnosti,tvůrčí proces vem jako úžasnou zábavu,takhle jsem to dělala každý večer před spaním a k tomu jsem prosula Anděly a prostě jsem věřila,že to tak bude.A je!

Mery (Út, 6. 11. 2007 - 10:11)

Beruško děkuju moc za odpověď!!!Udělala si mi radost, budu se řídit tvými radami. O malého "andílka" se snažíme už 2 a půl roku, snad mi můj Anděl pomůže. Měj se zatím hezky a dej zase o sobě vědět.

Anděl (Ne, 28. 10. 2007 - 22:10)

Mám zlomené křídlo.Přiletím za tři měsíce.Nejdříve mi sundají sádru,pak nějaká ta rehabilitace,snad i lázně.No to by se to pak protáhlo.Ještě se ozvu.S Bohem.

liberčak (Ne, 28. 10. 2007 - 12:10)

Hlavně abyste poznali že to je ten spravnej anděl satan byl taky anděl !! a satan ma plno podob
:(((

Beruška (So, 27. 10. 2007 - 20:10)

Po dlouhé době jsem tu zase zpátky!!!Andělé jsou prostě skvělí,Mery -možná si to přeješ až moc,zkus se více uvolnit.Oni Tě slyší,i když Ty máš pocit že ne.Stačí požádat o pomoc,o radu a pomoc přijde.Omlouvám se,jestli se opakuji,bohužel je momentálně nad mé síly přečíst si celou diskusi,jeden dáreček-splněné přání od Andělů-mi leží v postýlce a je to ,,Andílek".

Jalo (So, 27. 10. 2007 - 17:10)

A mají opravdu andělé křídla?

anet (St, 24. 10. 2007 - 01:10)

nevim co si z toho mam vzit.. precetla jsem skoro vsechno a je mi do breku jak jsem zmatena.. bojuje ve mne jedna nejdulezitejsi otazka - je veskerej okultismus pod vladou satana? nesnasim slovo brr .. jak mam sakra sama poznat jak to vlastne je.. nechci bejt klamana, nechci si myslet ze mi pomaha muj andel kdyz je to treba prave tak jak uz tu kdysi nekdo psal - ze je to vsechno Zlo .. ach jo

Mery (Út, 23. 10. 2007 - 21:10)

chtěla bych poděkovat Berušce aj. za to jak krásně o andělích píší, zároveň jim závidím, že s nimi umí"pracovat" mě to moc nejde i když bych si to moc přála.

Pampalábulus (So, 4. 8. 2007 - 16:08)

O andělích by se mělo psát (uzákonil bych to) naprosto ve všech dikuzích, třeba i těch, které se týkají pleťové kosmetiky nebo opravy auta! Je to totiž to nejdůležitější téma pod Sluncem (a možná že i pod Proximou Centauri nebo Tau Ceti) a zaslouží si pozornost všech lidí světa! Tak pravil Pampalábulus!

Holoubek (So, 4. 8. 2007 - 13:08)

Andělské, nebo taky vílí stopy mě děda s bakou na Vánoce ukazovali taky, takové důky ve sněhu v řádku tak metr od sebe, opravdu, jeden by řekl, že to zanechaly opravdu něčí palce,které tančily po sněhu jakýsi balet, ale to je věc názoru. Jsou to třeba taky prohlubně na vrcholu obtížně přístupné skalní věže, ty jsem zase viděl až jako horolezec.A taky jsem viděl ty "čertovy stopy", ve tvaru podkov, v pískovcových skalních městech jich potkáte také dost:)

A jako horolezcovi mě ta víra, že mě "tam nahoře" někdo jistí, docela pomáhá. Člověk párkrát "zázračně" přežije a už nemusí číst Písmo, aby věřil na nějaké ochránce. Škoda, že nejspíš mají něco společného s normální přízemní lidskou psychikou a vůlí a v Nebi lítají tak akorát družice a meteority:) Ale musím uznat, že pohádka je to nádherná.

Jenda (So, 4. 8. 2007 - 12:08)

Když mám v sobě půl litru tvrdýho chlastu, vidím třeba na okně obyčejný pavouky velký jak kopačák a ještě dvakrát a kdybych to jednou z blbosti dotáhl na 4 promile, k andělům už to nebude moc daleko:)A taky se to nedá nijak vypočítat:)

Motýlek (So, 4. 8. 2007 - 11:08)

Jo, tak mě vysvětlete, proč tolik lidí VIDĚLI anděle i jejich stopy a taky ty od čertových kopyt! Někdo má anděla a pak přežije třeba když s ním spadne letadlo a vědci se můžou zbláznit výpočtama a stejně jim to nevynde:)

Toad (So, 4. 8. 2007 - 10:08)

Jo, jasně, andílci nechávají na zemi otisky palců a čerti otisk podkovy, to do mně taky bábí hustila, když mě byly tak 4 roky. Pak děda smrtelně onemocněl a pro bábí to byl dobrý důvod k zahejbání, v padesáti byla ještě celkem sexy, dneska to poznám podle fotek:) bejt nějaký Andělé sejmou ji bleskem!

Reklama

Přidat komentář