O lásce
Je to odvaha, je to nebezpečné riziko, dovolit někomu, aby se dotýkal samotného centra. Člověk nemůže vědět, co s ním druhý udělá, když najednou všechna svá tajemství vydal všanc, když je člověk úplně kompromitován, nikdy neví, co by druhý mohl učinit.
Člověk může někoho vpustit do svého centra jen nemá-li strach. Proto vám říkám, jsou dva způsoby života: jeden je orientován strachem, druhý je orientován láskou. Strachem orientovaná životní úroveň nemůže nikdy vést k hlubokým vztahům. Máte stále strach a nemůžete druhému dovolit, aby pronikl do vašeho středu. Dovolujete mu proniknout jen do jistého bodu - a pak přijde zeď, kde všechno končí. Láskou orientovaný člověk je zbožný člověk. Nemá strach z budoucnosti, nebojí se následků. Žije Zde a Nyní.
To říká Krišna v Bhagavadgítě: "Nestarej se o následky!" Nemysli na to, co by se mohlo stát, buď jednoduše Zde a jednej totálně. Nekalkuluj. Strachem orientovaná mysl se stále chrání, dělá plány, zajišťuje se a promarňuje tím celý život. Když v tomto okamžiku, v této přítomnosti dovedete plně žít, jen pak můžete milovat. Láska je vzácná květina. Objeví se jen ojediněle tu a tam. Miliony lidí žijí v mylné představě, že milují, ale je to jen jejich víra.
Láska je vzácná, neboť může vzniknout jen tehdy, není-li zde strach. To znamená, že láska může vzniknout jen u hluboce duchovních, zbožných lidí. Sex může mít každý. Lásku však ne.
Nemáš-li strach, není co skrývat. Pak můžete být otevření, pak mohou padnout všechny hranice, pak můžete druhého pozvat a setkat se s ním v nejhlubším nitru. A nezapomeňte, jestliže někomu dovolíte, aby do vás hluboce pronikl, dovolí také druhý vám, abyste pronikli do něho. Když necháš někoho hluboce do sebe vstoupit, tvoříš důvěru. Nemáš-li sám strach, nebude ani druhý bázlivý.
Když víte, že milujete, pak se již nepotřebujete modlit nebo meditovat, pak nepotřebujete chrám ani kostel; plně rozumíte Bohu, umíte-li milovat. Neboť prostřednictvím lásky je vše ve vás - meditace, modlitba i Bůh. To mínil Ježíš, když řekl: "Bůh je láska".
Láska je však těžká. Nejprve musí zmizet strach. A to je zvláštní. Máte tolik strachu a přitom nemáte co ztratit. Toto tělo vám bude při smrti vzato. Před smrtí jej vezměte a darujte lásce. Nic nemůžete podržet. Proto jde o boj mezi smrtí a láskou. Umíte-li se dát, není smrti. Dříve, než vám může být cokoliv vzato, již jste to odložili. Když se setkají dvě centra, vzniká něco nového. Toto nové je láska. A láska je jako voda - uhasí žízeň každého života. Najednou je člověk spokojen. A to je zřetelným znakem lásky. Není již čeho dosahovati. Člověk je u cíle. Není již cíle. Osud je naplněn.
Hluboká spokojenost je zřetelným znakem lásky. Když někdo miluje, nemůže svou lásku vidět, může však pozorovat hlubokou spokojenost.
Napadlo vás, že stále Boha popíráte, když jste nespokojeni? Jste-li nespokojeni, může celé vaše bytí volat, že Boha není. Ateismus nevzniká z logického myšlení, ale z nespokojenosti.
Když jsi spokojen, říká náhle celé tvé bytí, že Bůh je. Najednou cítíte: celý svět je božský. Když milujete, cítíte poprvé, že stvoření je božské a vše je požehnáním. Ale mnoho se musí učinit, než se to může přihodit, mnoho musí být zničeno, dříve než se to může stát. Musíte zničit všechno, co ve vás tvoří překážky.
Tantry říkají: můžeš-li nalézt milovaného, přítele, muže nebo ženu, který je připraven jít s tebou do vnitřního centra, který je připraven dosáhnout s tebou nejvyššího vrcholu vztahu, pak se tento vztah stává meditací. Pak se druhy stává dveřmi.
Potřebujeme tak mnoho náboženských rituálů, protože nedovedeme milovat.
Zamilujte se a nečiňte z toho souboj. Dělejte druhému největší ústupky, pozvěte ho. Dovolte mu bez jakýchkoliv podmínek, aby do vás pronikl. A náhle druhý zmizí a Bůh je zde.
Když se nemohou vaši milovaní stát božskými, nemůže být na světě vůbec nic božského. Pak jsou všechny vaše zbožné řeči beze smyslu. Může se to přihodit s dítětem, se zvířetem, s tvým psem. Základním klíčem je: musíš dovolit druhému, aby pronikl až do tvého nejhlubšího nitra k základu bytí.
Ve vztahu lásky dáváte stále druhému vinu, když se něco nedaří. Když něco nejde tak, jak by mělo, je druhý zodpovědný. To ruší každou možnost budoucího růstu. Nezapomeňte, že vy sami jste stále zodpovědni a měňte sami sebe. Použijte lásky k vlastní přeměně. Pamatujte, že ve světě vztahů a lásky má druhý vždycky pravdu. Je-li zde láska, cítí oba stále, že já jsem něco špatně udělal.
Bude to těžké, protože již nemůžete mít navrch, nemůžete dominovat, nemůžete být mocní, nemůžete druhého vlastnit. Vaše ego bude narušeno - a proto to bude těžké. Zničení ega je však cílem. Ať se blížíte k vnitřnímu světu z kteréhokoliv bodu - láskou, meditací, jógou, modlitbou, cíl zůstává stejný: zničení ega, odstranění vědomí já.
Prostřednictvím lásky toho můžete snadno dosáhnout. Láska je přirozený vztah, všechno ostatní je víceméně nucené. Nechcete-li pracovat prostřednictvím lásky, bude pro vás těžké pracovat prostřednictvím něčeho jiného.
Láska znamená nalézt cestu prostřednictvím vztahů. Meditace znamená nalézt cestu prostřednictvím samoty. Obě jsou cesty: láska i meditace.
Jeden z největších problémů je, že člověk musí nejprve ego mít, dříve než jej může ztratit. Jen zralé ovoce padá na zem. Zralost je vše. Nezralé ego nelze odvrhnout, člověk je nemůže zničit.
Zdroj: Radžníš - Bílý mrak
Komentáře
Řekla bych, že víra v bohy obecně, vzniká z nespokojenotsti. Vždyť přece právě tehdy když jste nespokojení začnete věřit v něco vyššího, co
Vám pomůže. Často přinášíte i oběti, a to jenom proto, že se nedokážete sžít s realitou.
A proto milujte své protějšky, rodiny a přátele a dávejte jim to denně najevo. Ale ne proto, že to káže Bible, ale proto, že jste o tom sami přesvědčení. A slovo Bůh odprostěte od své krátkozraké reality vysněného skutečna a zařaďte jej k pojmům "nadpřirozeno".
Umet se radovat ze zivota, nedomyslet prilis zbytecne veci, jak by se mohli vyvijet... uzivat si, byt stastny... najit nekoho s kym si absolutne porozumim, co vic si prat?
"Nastesti" jsou na svete lide nepokojeni, nevyrovnani, rozervani... Lide kteri pak maluji obrazy, skaldaji hudbu, pisou basne, badaji, valci, vrazdi, pomahaji druhym, skodi... stimuluji a posouvaji svet civilizacu dopredu, pred dalsi zkousky. Budme vsichni absolutne stastni Bozi a vymreme... A bylo by to vubec spatne, kdyby cele lidstvo vymrelo nahle prozivajic nirvanu?
Samotna cesta k Nirvane muze byt cil. Nebojme se prilis, vychutnavejme si evoluci vseho, jejiz soucasti sme. Mejme se vic radi, sami sebe, pak muzeme mit radi i ostatni... misto jednoho zamraceneho pohledu na neznameho cloveka jeden usmev... To je podle mne daleko lepsi nez kleceni vecer u postele a modleni se k Bohu ktereho vytvorilo, vyrysovalo krestanstvi... K Bohu, ktery neexistuje... a existuje-li tak je bud, zlovolny sadista a nebo bezmocny pozorovatel :o)))
Prejte si neco a splnite si to... Neproste Bohy, proste si to vytvorte...
A na zaver... budme positivni! ;o)
Ps: Sakra pisu jak nejaky sektar :o)
Uplně sem si to přdstavil. Tenhle članek je dokonale napsán/nebo opsán :)/. Přesto, otevírání sama sebe druhým je nesnadné a často hodně bolí, stojí to mnoho sil /teda alespoň podle mých zkušeností/. Jak dosáhnout duševního klidu a spokojenosti_? JA nevím.
opravdu velmi složitá a největší vtip je v tom, že to co je všeobecně známo a většina lidí se podle toho pravděpodobně řídí, je pouze klam a omyl. Možná proto jsou většinou lidé, kteří jsou v lásce otevření a poctivý, tak často zraňováni a zneužíváni.
Škoda, že tento článek nepřečetli všichni ti, kteří už někoho opravdu zamilovaného zranily, tj. nedokázali se tomu druhému plně otevřít a projevit úctu k důvěře toho druhého.
Lidský mozek je velmi sofistikované zařízení s mnoha netušenými funkcemi. Snižováním psychické energie se některé funkce vypínají, až zbudou jen ty nejnutnější k přežití. Zvyšováním energie se zapínají stále další a další funkce. Člověk se tak proměňuje na bytost vyššího vývojového stupně směrem k Bohu.
Avsak tento clanek zcela vyjadril to, co citim. Jen mam problem to formulovat do tak peknych vet, jelikoz nejsem ani psycholog ani spisovatel.
Libi se mi i komentare, maji neco do sebe. I kdyz ja vlastne nemam co komentovat na tomto clanku. Uplne souhlasim (i s tim, ze to neni snadna "prace"). Tak tedy chci alespon vyjadrit sve obrovske DEKUJI!!! ...
A to za to, ze jste lidicky a ze se vsichni muzem dopracovat tam, kam kazdy prahne .... a to zkrze lasku, ktera je nadherna, prijemna a pro mne prirozenejsi nez meditace .....
Martina
Kdo pozná lásku,nikdy se nebude ptát Proč..Májo..:-)
Milují jen ze svých vlastních sobeckých důvodů, milují, ale vzápětí očekávají něco nazpět.. Skutečná láska nic nechce, ta prostě existuje nehledě na to, co tím získá a co ne..
Skutečná láska nám něco ukazuje, ukazuje nám směr, kterým se máme ubírat..
Je načase si to plně uvědomit!!!!
Ovšem tahle doba je pro lásku příliš konzumní a opravdové lásce moc nepřeje.
Děkuji- kdo čte srdcem ten rozumí
Je bezpodmínečná a čistá. A ano, je to velmi těžké. Potlačit ego je skutečný boj. Ale myslím, že oba obstojíme, protože nás spojuje něco nádherného.
Otevřeli jsme se jeden druhému a jsme jedno.
Láska je v každém z nás, stačí uvěřit, dávat a přijímat.
Kéž by ji každý mohl poznat tak, jak ji znám teď já.
To keď kokot v piči mµaská..... :D:D:D
- Odpovědět
Pošli odkaz