Dobré a špatné tuky
Tuky můžeme dělit na nasycené a nenasycené. Nasycené tuky jsou využitelné jako zdroje energie a jako zdroj vitamínů rozpustných v tucích.
Tyto tuky, které jsou ve velké míře obsaženy v masu, sýru, vejcích, mléku a palmovém oleji, mohou zvyšovat hladinu LDL cholesterolu, přispívajícího ke kardiovaskulárním onemocněním.
Tuky s obsahem nenasycených mastných kyselin se nacházejí především ve lněném oleji, rybím tuku, tykvových semenech, vlašských ořeších, avokádu, sojových bobech, olivovém oleji, slunečnicovém, pupalkovém, brutnákovém a v dalších rostlinných olejích.
Tyto tuky jsou nutné pro výstavbu buněčných membrán, pro mozek, oči, vnitřní ucho, hormonální a pohlavní orgány.
Avšak aby to nebylo jednoduché, jsou nenasycené tuky prospěšné pouze v cis- formě, tzn. v přírodním nezpracovaném stavu. I nejprospěšnější oleje zpracováním do margarínů a kuchyňských olejů ztrácejí své zdraví prospěšné vlastnosti. Významná cis-konfigurace se zahřátím, hydrogenací a dalšími zpracovatelskými postupy přeměňuje na trans-konfiguraci.
Trans formy tuků zvyšují propustnost buněčných membrán a tak umožňují toxinům, aby vnikly do buňky, způsobují abnormity buněčných funkcí a podílejí se na rozvoji oběhových poruch i rakoviny.
Trans formy tuků zvyšují cholesterol a LDL podobně jako diety s obsahem nasycených tuků. Čím pevnější tuk, tím více trans formy obsahuje. Pokud na etiketě potraviny v seznamu obsažených látek naleznete slovo "hydrogenovaný" či "částečně hydrogenovaný", značí to obsah tuků trans-konfigurace. Můžete je najít v čokoládách, sušenkách, mražených pokrmech, pečivu...
Mezi nenasycenými mastnými kyselinami nacházíme dvě esenciální kyseliny, které si tělo nedokáže samo vyrobit a které musí být přijímány potravou. Jsou to kyselina linolová a kyselina alfa-linolenová.
Kyselina linolová se dále v těle přeměňuje a dává vzniknout skupině kyselin omega-6. Kyselina linolová se nachází v rostlinných olejích, například v olivovém a slunečnicovém oleji. Mastné kyseliny ze skupiny omega-6 jsou nezbytnou součástí všech buněk a slouží k tvorbě látek , které se podílejí na celé řadě pochodů včetně krevního oběhu a zánětů. Nedostatek může způsobovat špatný růst, kožní choroby, oslabení imunitního systému a tvorbu krevních sraženin.
Od kyseliny alfa-linolenové jsou odvozeny omega-3 mastné kyseliny. Tuto skupinu nacházíme v tučných rybách ořechách a v rostlinných olejích jako například v slunečnicovém oleji. Omega 3 jsou výchozí látkou pro tvorbu prostaglandinů, které mají protirakovinové účinky. Omega 3 jsou prevencí onemocnění cév, srdce, kožních chorob, revmatických onemocnění a cukrovky dospělého věku.
Velmi významným zdrojem tuků omega-3 a omega-6 je lněný olej.
Z výše uvedeného vyplývá, že tuky jsou pro některé funkce našeho organismu nezbytně nutné. Vyhýbat bychom se proto měli pouze tukům přepalovaným, smaženým, rafinovaným, hydrogenovaným a jinak chemicky upravovaným. Přednost bychom měli dávat rostlinným tukům za studena lisovaným, ořechům, semínkům a rybám. Střídmá konzumace živočišných tuků (například másla, vajec, jogurtů), vyvážená zvýšeným příjmem tuků rostlinných není pro náš organismus nebezpečná. Samozřejmě, že otázkou zůstává kvalita zdrojů tuků a jejich znečištění a to jak rostlinných , tak živočišných.
Autor: mk
Komentáře
http://www.westonaprice.org/know_your_fats/oiling.html
Možná by pak nepsal o "přeměňování" olejových kyselin v těle... a podobné skvosty...
Palmové a kokosové oleje obsahují více nasycených tuků než běžné oleje (řepkový, olivový apod.)a dokonce více než živočišné tuky (sádlo, máslo, lůj). Člověk by se jim měl vyhýbat. Běžně jsou obsaženy v sušenkách a podobných výrobcích. Vždy se dívejte na informace o složení výrobků. Než používat ztužené tuky typu Ramy, Hery apod. je lepší užívat máslo nebo sádlo. Samozřejmě s mírou! Já osobně dávám přednost kv.olejům a konzumaci ořechů, ryb ..., i když občas máslo používám v rozumné míře taky. Je důležité rovněž se zabívat skladbou poly a mono nenasycených mastných kyselin v jednotlivých tucích.
- Odpovědět
Pošli odkaz