červenání

To je rada jak poleno...kdyby to bylo tak jednoduchý, tak by tu nebyl žádnej příspěvek

Ahojky..Všichni MATE stejný problém--->EREUTOFOIE(strach z červenání).....Jak tady píše Honza,že když je sám a pomyslísi že bude s někým mluvit že Sčervená...JÁ jsem natom byla Také ulně stejně...Pokaždé když jsme stoupila do Autobusu hned jsme zrudla...Už jsme si připadala jako debil...Ae jedno je Jasný...Zkuste nato nemyslet..Víte příčinou této Fobie..je že nato porád MYSLÍTE..Opravdu.Vyjdete z Baráku a hned si říkáte(co když někoho potkám?Co když semnou bude někdo chtít mluvit?)...Nebo když se kouknete do Zrcadla..Tak si prostě řekněte že vám to sluší:)Hlavně nato NEMYSLET.Až půjdete Třeb.na procházku nebo newím kam,tak prostě vyjděte,s úsměvem:)...Když s někým budete mluvit..NEMYSLETE NATO..A když už zrudnete..tak nato nemyslete...Postupem času..se fobie ztratí:)Opravdu já jsme natom Byla úúúplně stejně a to mi je 15:(Ono se to píše lechce,ae zkuste se nad sebou zamyslet..Jak tady píše Iva..Zkuste se tomu zasmát....NIKDO NENÍ DOKONALÝ,KAŽDÝ MÁME NÁKÉ CHYBY.Nada

Honzo soucitim s tebou..je to fakt hrozny.Bez cervenani by byl zivot o mnoho lepsi vid...:(( Ja se taky s nikym nemuzu normalne bavit...uz me to fakt se....!!!

Ahojda,
mám stejný problém, když jen pomyslím, že se budu červenat tak zčervenám, ale mám to už v takové fázi, že můžu být sám, nikdo u mě a zčervenám, když si pomyslím, že někam půjdu a budu tam mluvit s lidmi. Kdyby jste někdo věděl o nějaké pomoci tak prosím písněte na modrykluk"seznam.cz jsem fakt v koncích už se mi nechce ani chodit ven, díky za pomoc.

By me zajimalo, jestli na to nekdy nekdo neco vynaleze :(

to Petra: tak těžko říct, jak moc ten make-up kryje...já se nikdy v těch mých "horkých chvílích" nevidím...ale zatim nikdo nic neříkal o mý změně barvy nebo tak...a když teda píšeš, že to stojí za to...tak já si myslím, že ten make-up ti aspoň převážnou část zakryje a přinejhoršim bude vidět jen lehké narůžovění....nevím no.. to je jen můj názor...vyzkoušej a uvidíš, za to nic nedáš..hodně štěstí ;-)

Jee Miso,tak to dekuju za radu.Taky si myslim presne co ty.Ja zase nerudnu nikdy kdyz je treba nekde v restauraci nebo vecer u grilovacky tma..vim,ze to nikdo neuvidi,takze ani nezrudnu.Chtela jsem se te zeptat jsetli ten make-up fakt prekreje to rudnuti perfektne...ja totiz kdyz zrudnu tak to stoji fakt za to..:)

Ještě se vracím ke svému příspěvku (viz výše), protože jsem nenapsala to, co jsem vlastně chtěla napsat:-D prostě když používám ten krycí make-up (už asi třičtvrtě roku), tak zjišťuju, že když ten make-up zrovna nemám, tak jsem taková nejistá a červenám se třeba ve chvílích, v kterých jsem se dřív obvykle nečervenala a dost mě to štve, že jsem si jakoby navykla a spoléhala na ten make-up. Takže mě to štve, že jsem s tim vůbec začínala....taky mám od toho na tváři drobné a dva takové červené flíčky na tváři...takžte pokud někdo uvažujete o krycím make-upu, tak opravdu jenom příležitostně a hlavně jen, kdy ho opravdu NUTNĚ potřebujete, když vás třeba čeká nějaké vystupování před hodně lidmi a tak ;-)

Ahoj všem, chtěla bych se zapojit do této diskuze a podělit se s vámi o nějaké ty zkušenosti :-) Já jsem kdysi na této diskuzi vyčetla, že hodně lidem pomáhají různé krycí make-upy...tak jsem se rozhodla jeden z nich zkusit, a to Dermablend od Vichy. Je fakt, že perfektně kryje, sice je trošičku dražší, ale za to vydrží tak půl roku. Ale problém je ten, že už mě to štve, jak na sebe musim patlat každý den ten make-up. A nejhorší je, že když jsem bez make-upu, třeba po ránu nebo večer před spaním a třeba s někým mluvím a on si mě začne tak nějak víc prohlížet, tak okamžitě na to začnu myslet a je to v pytli :-( Fakt si myslím, že to je jen o psychice, protože když mám make-up, tak se kolikrát ani při takovýhle věcech nečervenám, protože na to spoléhám, že nic nebude vidět. Ale bez make-upu si uvědomuju, že to určitě bude vidět a hned zčervenám...Takže jsem si teď koupila krém Ruboril a snažím se si dávat fakt minimální make-up a pomalu se to odnaučovat :-)

Dobrý den nevíte někdo o prásku na zrudnutí tváře od stidění dekuji

mě pomohlo si poručit např.vypadni ty hloupé cervenani.já to dokažu a tak podobně.hlavne si to musiš vsugerovat a věřít tomu co říkaš.

Leni, přesně o tomhle čtu knížku Moc podvědomí od Murphyho a tohle tam přesně popisujou když budeš pořád něco opakovat a podvědomí to veme za hotovou věc a uskuteční to. pořád tomu nemohu uvěřit ale asi to fakt funguje ty seš toho důkazem:)

toho posledního debila ignorujte,co ten srazik sem sama a tak nas bude na život víc

Máš i červenou kundičku ?

Máš i červenou kundičku ?

Ahoj všichni, měla jsem úplně stejný problém jako tady popisujete, prostě vždycky když na mě koukalo víc lidí, červenala jsem se aniž bych k tomu měla nějaký pořádný důvod. A nebylo to takové to roztomilé červenání líček, prostě celá rudá hlava. Svůj problém jsem ale nedávno překonala a po dlouhé době se zase nestraním komunikaci s ostatními. Určitě vás bude zajímat jak jsem to udělala, protože i já jsem v minulosti na této stránce hledala někoho kdo by mi poradil jak svůj problém vyřešil :)Ale rozhodně to neberte jako spolehlivý návod, třeba se nechte jenom inspirovat, nezaručuju, že to funguje na každého, ale mě to pomohlo.
Vždycky, když měla nastat situace, u které jsem měla zase zčervenat, tak jsem se jí radši vyhla. Potom jsem se ale dozvěděla, že za tři týdny mě čeká něco, čemu se prostě nedá vyhnout. Nevěděla jsem co mám dělat a jediné řešení bylo prostě svůj komplex překonat. Takže jsem se celé tři týdny připravovala na ten jediný okamžik. Každou volnou chvilku jsem se narovnala, zvedla hlavu a řekla si (klidně i nahlas), že mě ostatní lidi mají rádi, že se jich nebojím, a proto se prostě nebudu červenat. Zní to dost divně že si někdo hodinu během cesty metrem pořád dokola opakuje, že ho mají lidi rádi a že se nebude červenat. Taky to ze začátku vypadalo, že to nebude mít žádný efekt. Ale si člověk pořád něco opakuje, tak tomu později začne sám věřit, i když si předtím myslel, že to nezvládne. Takže vlastně moje tělo uvěřilo tomu co jsem mu celou tu dobu říkala a když pak došlo na tu očekávanou situaci, těsně předem jsem si ještě jednou řekla že se nebudu červanat, vešla jsem do místnosti a poprvé po roce a půl jsem při pohledech tolika lidí měla úplně normální barvu :) Takže to chtělo prostě jenom opakovat opakovat opakovat do zblbnutí, že se nebudu červenat, a tělo mě nakonec poslechlo :)

Ahoj všichni, měla jsem úplně stejný problém jako tady popisujete, prostě vždycky když na mě koukalo víc lidí, červenala jsem se aniž bych k tomu měla nějaký pořádný důvod. A nebylo to takové to roztomilé červenání líček, prostě celá rudá hlava. Svůj problém jsem ale nedávno překonala a po dlouhé době se zase nestraním komunikaci s ostatními. Určitě vás bude zajímat jak jsem to udělala, protože i já jsem v minulosti na této stránce hledala někoho kdo by mi poradil jak svůj problém vyřešil :)Ale rozhodně to neberte jako spolehlivý návod, třeba se nechte jenom inspirovat, nezaručuju, že to funguje na každého, ale mě to pomohlo.
Vždycky, když měla nastat situace, u které jsem měla zase zčervenat, tak jsem se jí radši vyhla. Potom jsem se ale dozvěděla, že za tři týdny mě čeká něco, čemu se prostě nedá vyhnout. Nevěděla jsem co mám dělat a jediné řešení bylo prostě svůj komplex překonat. Takže jsem se celé tři týdny připravovala na ten jediný okamžik. Každou volnou chvilku jsem se narovnala, zvedla hlavu a řekla si (klidně i nahlas), že mě ostatní lidi mají rádi, že se jich nebojím, a proto se prostě nebudu červenat. Zní to dost divně že si někdo hodinu během cesty metrem pořád dokola opakuje, že ho mají lidi rádi a že se nebude červenat. Taky to ze začátku vypadalo, že to nebude mít žádný efekt. Ale si člověk pořád něco opakuje, tak tomu později začne sám věřit, i když si předtím myslel, že to nezvládne. Takže vlastně moje tělo uvěřilo tomu co jsem mu celou tu dobu říkala a když pak došlo na tu očekávanou situaci, těsně předem jsem si ještě jednou řekla že se nebudu červanat, vešla jsem do místnosti a poprvé po roce a půl jsem při pohledech tolika lidí měla úplně normální barvu :) Takže to chtělo prostě jenom opakovat opakovat opakovat do zblbnutí, že se nebudu červenat, a tělo mě nakonec poslechlo :)

A svěřil jste se někdo s tímto problémem kamarádovi, rodičům apod.? A zkusili jste se ptát u doktora?

Tak samozrejme,ze je to lepsi nez byt nejaky led,ale tohle uz je trosku prehnany.Uz nevim co s tim!Uz ani nechci chodit s pritelem nikam do spolecnosti,protoze hned jak na me nekdo promluvi okamzite zrudnu a je hodne hooodne dalsich pripadu...komplikuje mi to zivot a myslim,ze nejsme sama a hezky to fakt neni..:( Co ten neurol?fakt je tak navykovej? A co ta operace?nevite o tom nekdo neco?

Chtěla bych se zeptat přítomných dam, které jsou už vdané, jak to bylo při svatebním obřadu? Byly jste třeba rudé z nervozity,naskákaly vám fleky na dekoltu?Za pár měsíců mě to čeká a docela se toho obávám..